Jdi na obsah Jdi na menu
 



Den 1

 

Dne jsem jel z ivanem . Který mně zavezl z Bordeaux až do Irunu. Cestou mi uvařil něco na jídlo a dal mi na cestu 10 Euro a kupu jídla. téhož dne jsem došel do san Sebastian kde mě 5 pánů pozvalo na kafe a na sendvič, také mi jeden nabídl že můžu přespat u něho což jsem bohužel odmítl a večer pořádně zmlknul. Přespal jsem před bankou ještě z dvěma francouzi kteří měli namířeno dolů do jižního španělska.

 


 Den 2
 

ráno jsem se s nimi rozloučil a pokračoval dále. Po cestě jsem potkal 2 rakušanky se kterýma jsem si trochu popovídal protože jedna uměla trošku česky ale jelikož na mně měli moc vysoké tempo za chvíli mi utekly a já šel po zbytek dne sám došel jsem do městečka Orio kde jsem se rozhodl spát pod kostelním přístřeškem. Seděl jsem před kostelem a jedna paní co šla na mši mi dala 2.5 kg masa. Šel jsem také na mši a když jsem se po mši chystal spát přišla za mnou jedna paní a dala mi suché tepláky a obloženou bagetu z vajíčkem a klobáskami. Suché kalhoty se i hodili protože mně při chůzi zastihlo krupobití z deštěm.

 


 Den 3
 
ráno jsem vstal, na informacích se zeptal jestli tam mají credencial. Neměli a tak jsem se vydal dál.(pozn. credencial – pas poutníka bez kterého člověk nemůže spát v ubytovnách pro poutníky a na konci poutě nedostane pergamen o vykonání poutě )

 

 

Došel jsem do městečka zambeza a zde stopoval do bilbao ale ani po 2 hodinách mi nikdo nezastavil a tak jsem se vydal na golfové hřiště na kterém jsem při sestupu viděl dřevěnou boudu. Sotva jsem k ní došel začalo hrozne pršet.a já jsem se uchystal ke spánku chvíli jsem se ještě díval na měsíc který za chvíli zakryli hustá mračna.

 


 Den 4
 
Ráno jsem vstal a šel do městečka a asi uprostřed cesty byla na malém placku zapálená kupa chrastí. To mi přišlo vhod protože jsem si konečně mohl udělat to maso. Jediné místo kde jsem mohl opékat protože všude jinde je oheň kvůli chráněné krajinné oblasti zakázán. Vydal jsem se dále a cestou zastavil vedle mě nějaký pán a zeptal se mě jestli nechci hodit do Bilbaa. Pán mně v pořádku zavezl a naštěstí mně neobtěžoval. V Bilbau jsem hledal informace a po tom co jsem prochodil celé město mně tam jeden pán zavedl a já zjistil že přes Areal jsem již prošel šestkrát. Na informacích jsem se opět zeptal na credencial. Paní mi ukázala na mapě kde a já se vydal hledat. Když jsem došel na místo určení bylo zavřeno .Už bylo celkem pozdě a tak jsem si koupil bagetu a šel si hledat místo k přespání .Asi po 4 hodinách takže okolo 24 00 jsem se rozhodl přespat ve vláčku ( prolézačce pro děti )

 

 

Den 5

 

Ráno jsem vstal a šel se podívat jestli už mají otevřeno. Neměli a tak jsem se vydal dále a jelikož bylo škaredě a já jsem měl úplně zničená chodidla samé puchýře a skoro jsem nemohl chodit rozhodl jsem se podruhé a naposledy jet stopem a to do Santanderu. Stopoval jsem přesně 8 h a 32 min až mi nakonec zastavila jedna paní která mně hodila přímo do Santanderu. Kde jsem si zašel na mši do katedrály a poté si šel pro credencial do místního albergue ( ubytovna pro poutníky )

 

Huráááá mam ho. Credencial stojí 1E ale jelikož já nemám peníze dal mi jej zadarmo a k tomu mi nabídl přespání v ubytovně zdarma „Normálně 6Euro“. To jsem odmítl protože bylo málo hodin a já se rozhodl jít ještě o něco dál ale zabloudil jsem a chodil 6 hodin dokola a to přesně podle značení a nakonec jsem se v noci vyspal pro změnu v lodičce, také prolézačce.

 


 

Den 6

 
Vstal jsem a šel na stopa „kvůli špatnému značení“chtěl jsem jet tak 10 km za Santander a napojit se zpět na cestu ale nikdo mi nezastavil a tak jsem se podíval na slunce a šel. Šel jsem asi 35 km až jsem došel do vesničky oruňa a zde se vyspal u kostela v bezpečí přístřešku.

 

 


Den 7
 

Dnes mám narozeniny ale nijak to nevnímám. Cesta vedla poli,lesy a vesnicemi plnými agresivních malých puštěných psů ale nakonec jsem v pořádku došel do santillana del mar „moc krásné historické město“ poté se vydal kousek dále a ubytoval na kopečku z krásným výhledem a usnul.

 
V noci mně probudil štěkot psů, a slyšel jsem je čím dál blíž. Až mi nakonec jeden štěkal u hlavy pak 2... pak 3....4 až jsem jich nakonec napočítal 18 zabalil jsem se do spacáku a ani nedýchal srdce mi bilo obrovskou rychlostí měl jsem hrozný strach až jsem se klepal asi po 2 hodinách jsem se pomodlil a za 15 minu byli psi pryč nechtělo se mi tomu věřit.....znovu jsem usnul a naštěstí mně nic a nikdo neprobudil.

 

 

Den 8

 
Probudil jsem se a rychle vydal na cestu protože začalo pršet. Asi po dvou km jsem si sednul na lavičku pod přístřešek a dával jsem si přípitek vína na oslavu mých narozenin přisedl si ke mně němec a dál mi 10 E dále jsem pokračoval pěkný kus s ním . Pak jsme se rozdělili a mně v další vesnici pozvali 4 španělky na večeři zdržel jsem se u nich doma asi 3 h a to mně ještě jejich rodiče přemlouvali at u nich přespím ale já musel jít dále. 3El jsem do 3:00 až jsem se nakonec vyspal v nake vesničce na dřevěných paletách.

 

 

Den 9

 

Ráno sem se zeptal jednoho pána na cestu a poprosil ho jestli mohu k němu na toaletu. Pán mě zavedl do svoji restaurace a když jsem vyšel se záchodu tak mi uvařil kafe , dal mi juice , a snídani...

 
zadarmo zjistil jsem že jsem v noci přehlídl šipku a šel špatně naštěstí ne moc velký kus musel sem se vracet asi 2 km a pokračoval dále ......šel jsem opravdu krásnou krajinou lesy a loukami z koni až jsem došel do san vincente kde jsem se koupal v moři a když jsem vylezl opět jsem potkal Davida (němce ze včerejška)a s ním šel do místní ubytovny kde mi domluvil že tam můžu spát zadarmo ale musím tam pomoci v kuchyni vařit a umývat nádobí , což mi nevadilo . Má první noc v albergue byla lepší než venku. Nabil jsem si mobil a dobře se najedl osprchoval umyl a šel jsem spát.

 

 

Den 10

 

Ráno jsem šel z Davidem do Unquery odkud jsme jeli autobusem do potes kde je poutní místo z katedrálou která vlastní monstranci (obrovský zlatý kříž) ve kterém je jeden hřeb z kristova kříže.

 

Zde jsme se domluvili z mnichy na klíčích od albergue a zabydleli se David si šel pro piva do města a já na výšlap hory která měla přes 1150 m. Když jsem se asi okolo 10 večer vrátil David mi dal 1 pivo a pak jsme šli každý do svého pokoje a já šel spát.

 

Den 11

 

 Ráno jsme si udělali maso co David koupil a poté šli na autobus do Unquery kde jsme se již rozloučili. Jelikož pršelo a já neměl pláštěnku jel jsem asi 20 km vlakem a zde si sedl před kostelík ze kterého se vymotal starý opilí pán který mně pozval na oběd do baru dal jsem si kafe a kuře z hranolkama a šel si z pánem pro batoh k němu kde zabouchl dveře a začal mi olizovat pusu naštěstí nebyl silný a já ho bez problému odstrčil a otevřel si dveře a rychle jej opustil. Šel jsem opět do noci a došel do colungy kde jsem si dal kafe které jsem díkybohu dostal na ůčet podniku protože jsem měl už jenom 3E a nakonec přespal pod dřevěným domečkem na 4řech nohách.
 

 

Den 12

Ráno jsem se vzbudil protáhl se a vyšel do kostela na mši. Mše byla krátká. Takže jsem se rozhodl jít podívat na nějakou místní slavnost která se zde konala. A pak se vydal na cestu, neušel jsem ještě ani kilometr když se mše jedni lidé co jsem viděl v kostele na mši zeptali jestli nechci kousek hodit autem. Nohy mně po včerejšku dost bolely tak jsem se rozhodl že kousek určitě neuškodí a alespoň se dostanu rychleji domů. Tito lidé mne zavezli dále než jsem čekal a když se se mnou loučili dali mi 65 euro. Myslím že tyto lidi mi poslali modlitby lidí které jsem po celou cestu cítil. Když jsem to spočítal zjistil jsem že mi vyjdou až do Santiaga a na každý den budu mít okolo 2.50 Euro.
Což je fajn zavezli mne až před ubytovnu a řekli že dneska se musím vyspat tady a pořádně si odpočinout. Takže jsem zašel do baru kde mi dali razítko a klíč od albergue a ubytoval se. V baru si koupil bagetu a udělal večeři a šel spát.

Den 13

Ráno jsem zjistil že mne odvezli do la vegy kde jsem být vůbec neměl a že se nenacházím na naplánované trase. Že mne zavezli na spojnici mezi camino norte (má cesta) a camino frances (hlavní nejfrekventovanější poutní cesta. Což pro mne bylo celkem špatné. Doptal jsem se jak se dostanu do Ovieda a došel pěšky v Oviedu jsem se vyspal v parku.

Den 14

Ráno jsem si koupil lístek na autobus do Avilles a z Avillés do Ribadea kde vystoupil zároveň se mnou jeden poutník a tak jsem dále pokračoval s ním. Rod si našel pokoj v hotelu a pozval mně na pivo,Dále mi vysvětlil že dělá něco do televize a jestli bych mu mohl povědět můj příběh (průběh pouti).Dále se mně zeptal kde budu spát a tak jsem řekl že asi na pláži a on přede mne položil klíč od pokoje a řekl že dnes spím v hotelu. Poté co jsem se ubytoval ve svém pokoji mně pozval na večeři a já mu vyprávěl .... Samozřejmě ne že jsem utekl a tak, ale průběh mé pouti od německých hranic až potud. Nad mým putováním byl celkem udiven. Na večeři objednal typické španělské jídlo a orujo. A pak jsme šli zpátky do hotelu. Já jsem se osprchoval a šel spát.

Den 15

Dalšího dne jsme se rozloučili a já se vydal dále..Celý den jsem šel ale nepotkal jsem ani jednoho člověka tedy asi 2 krát jsem prošel malou vesničkou jinak nic. A asi ve 3:00 jsem došel někde k Mondoněnu kde jsem se vyspal na poli.

Den 16

Vstal jsem sbalil se a vydal dále tento den vypadal podobně jako předešlý, celý den jsem šel, sám a měl čas na přemýšlení, na pochopení, na to abych si odpověděl na spousty otázek ale zatím mi jich jen Přibývalo. Dnes jsem došel až do Vilalby kde jsem se opět potkal z rodem, ten se mně hned zeptal kde mám bundu protože bylo hrozně škaredě a když jsem mu řekl že jsem si svoji zapomněl
v Německu hned mně zatáhl do obchodu a koupil mi bundu (za 90 euro) potom mně ještě pozval na kafe a já pak šel do albergue kde jsem se ubytoval . V albergue nikdo nebyl až pak 2 němky které mi řekly že tam nikdo není. Bavil jsem se z jednou němkou a ta mi po rozhovoru donesla pláštěnku a vnutila 20 Euro poděkoval jsem dopsal deník a šel spát.

Den 17

Ráno jsem šel na autobus protože mně začal hrozně bolet kotník a kdo tu není zase Rod. Spolu jsme dojeli do Bamonde a z Bamonde šli pěšky dále do Mirazu. Po cestě jsme procházeli spousty místy z historickými budovami které byly schovány v hlubinách místních ojedinělých lesů. V Mirazu musel Rod spát poprvé v albergue protože nikde poblíž nebyl žádný hotel. V albergue jsem udělal oběd, špagety z lančmítem a rajčatovým protlakem. A Poté jsem šel spát.



Den 18

Vyšel jsem opět z Rodem Dnes jsme šli do Sobrado das Monxes Cesta pokračovala klidně za uvolněné konverzace cesta vedla lesy poli loukami po kamenitých cestách po polních i po cestách asfaltových. Až jsme došli do Sobráda kde jsem se já ubytoval v albergue a Rod v hotelu poté mne opět pozval na oběd a po obědě jsme šli do katedrály poslechnout chorály mnichů a podívat se dovnitř katedrály kde byla udělaná zmenšenina katedrály v Santiagu opravdu nádherný exemplář celý ze dřeva. Pote jsme ještě z jedním němcem šli k Rodovy do hotelu kde jsme si pokecali a udělali malou party. A potom jsme se již rozloučili a šli spát.

Den 19

Ráno jsem vstal časně ráno a vydal se na cestu byla celkem zima ale slunce již pomalu vystupovalo z poza hor a roztavovalo třpytící se námrazu Došel jsem do arzuy kde se spojuje camino norte a camino frances a byl to opravdu děs albergue naštěstí stálo jen 3 Eura a navíc mně zde čekalo milé překvapení v podobě čecha Petra který zde k večeru dorazil z camino primitivo. Do večera jsme kecali a druhy den vyrazili „každý sám protože Petr měl na mě hrozně rychlé tempo dorazili jsme do Albergue v monte de gozo což je asi 5 km před santiagem.

Den 20

„každý sám protože Petr měl na mě hrozně rychlé tempo“ dorazili jsme do albergue v monte degozo což je asi 5 km před Santiagem. A zde si udělali jídlo paní recepční zjistila že nemám moc peněz v té době asi tak 12 Euro tak mně zde nechala spát zadarmo. Později k poledni jsme z Petrem zašli na pivčo a potkali poláky se kterýma jsem si jakožto ostravák rozuměl muj přítel sice něco málo rozuměl ale oni mu vůbec :-D. Po pivču jsem šel již spát.

Den 21

Ráno jsme vyrazili z Petrem do Santiága poslední den na camino de santiago došli jsme ke katedrále Opravdu úchvatný pohled a vevnitř jen chorály mnichů a tajemný duch místa a v hrobce něco 2000 let starého a okolo opravdu tajemná aura

„scházím dolů k hrobu, z hora zde doléhají hlasy chorálů a já stojím před hrobem zvládl jsem to opadává ze mne všechno trápení všechny problémy jsou jakoby vedlejší cítím obrovskou moc tohoto místa jakoby se ovzduší dalo krájet jak je naplněno tím tajemným něčím „Duch místa“ jsem zde jen sám se sebou“

A mám opravdu štěstí, jakmile vycházím opět se zde lidé valí jako včely ne med.

Ještě se procházím městem a prohlížím si zdejší památky a poté jdu na mši pro poutníky která je zde každý den ve 12:30

A poté jdu dál.......

Pokračoval jsem dalších 90 km na konec světa na mys, do fisstery odkud jsem se již snažil co nejrychleji dostat domů . . .

 

Má pout končí,cesta pokračuje a život ten mi teprve teď začínáá!........

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky cesta do compostelly

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

GRATULACE

Vojta,2. 1. 2011 15:37

Ty jo,byl sem do toho úplně položený a dojatý,prostě super ! Už sem o tobě slyšel dříve jak od rodičů tak od bráchy,ještě si vzpomínam jak říkali:''Znáte Lukáše Hořínka? Vyrazil do Santiaga de Compostela''. Nic mi to neříkalo,jen že je to strašně daleko..Teď sem tě konečně viděl na silvestru a máš můj obdiv !
PS:prý si vyšel s 900Kč,kolik ti lidi dali vůbec Eur ?

Re: GRATULACE

lukáš,20. 6. 2011 15:33

Tak to bych kecal kdybych ti řekl presnou sumu ale myslím že kolem 200 by to aj dohromady mohlo byt no..
Jinak dík za podporu..

Supr!!

Karel,4. 6. 2009 15:58

... pokracuj daaal ... mam tvy stranky v oblibenych!!! Jo a mimochodem, kam se chystas v lete??

odpověd karlov

Administrator,19. 7. 2010 13:26

tak dneska přidávám 3 den do podrobna popsaný už mám napsáno mnohem víc ale kdybych to tudyk dal všecko naraz tak si to přečtete a zas budete čekat na další dny hrozně dlouho a tak když tu dám 2 - 3 dny týdně a mezitím budu dopisovat další budeme všichni spokojení jo a neobdivujte mně obdiv zaslouží mnohem důležitější veci než já. Jo a karle ted o prázdninách jedu (snad) Do švýcarska tak tu pak napíšu aj něco o tym estli teda budete chceť + nějake fotky zatím a ted už tyto stránky čekujte častěji bo tu snad bude furn něco noveho zatím.... s pozdaravem LHT pelegrino (admin)

hmm

radka,5. 4. 2010 16:36

smekám klobouk....a su ráda že sem konečně narazila na ty tvoje stranky bo sem o nich nevěděla.A držím pěsti,aby jsi to co sis tam získal hned tak neztratil. Jinak velky obdiv!!!!!!!!!

Administrator

lukáš,19. 10. 2009 16:04

omlouvám se za to že jste se na stránkách dlouhou dobu ničeho nedočkali ale skusím to v nejbližší době napravit.
deník přepisuji na papíry se kterých poté na internet a nak sem se ještě neodhodlal to z tych papíru hodit na net tak sorry a jak rikam zkusim to co nejdříve.

Lukyn a silvestr

Lukyn a silvestr,12. 8. 2009 21:48

http://www.youtube.com/watch?v=Z6aJEIAGdFA

HOŘÍNEK TY HAJZLE!!! TY SI JAK TVŮJ TATA :-d:-d:-d


SI NEJLEPŠÍ BOREC!!!!!!!!!!!!!!

...

Klara,25. 6. 2009 10:59

Mas neuveritelnou odvahu a ciste srdce. PRavda je, ze s malem dojdes nejdale a ty jsi to opravdu dokazal. Smekam.

gratulujem

pellegrina (www.camino.estranky.sk),16. 6. 2009 15:49

a obdivujem tvoju odvahu.

Si borec

šerda (www.serda.estranky.cz),11. 6. 2009 18:11

:-) teda ted sem to teprve dočetl celé a povím ti fakt že paráda myslím ýe máš opravdovou víru kterou si nenecháš jen tak lehce vzít! Opravdu si dokázal hodně!
Gratuluji! :-)

Tolik strážných andělů :-D

Míša,4. 6. 2009 18:33

Ty jo ty si se musel snad furt modlit nebo co .. takovy stesti . Kdybych te neznala a nevedela ze se to fakt stalo tak bych rekla ze si nekdo vymejsli nejakou dobrodruznou knizku